Když dnešnímu motorkáři řeknete, že máte café racera, skoro všichni budou vědět, o čem mluvíte – lehká motorka, takový retro minimalismus. První se začaly objevovat v 50. letech, a to ve Velké Británii, která se vzpamatovávala z druhé světové války a její mládež se začala shlukovat tam, kde ji šlo nalézt odjakživa: kde hráli jejich muziku, a kde bylo něco k jídlu a pití.

To, jak jsou tyhle stroje očesané, má svůj původ částečně v poválečné ekonomice, kdy na nich bylo jen to, co tam skutečně být muselo. Najít okapotovaného café racera dávalo docela práci, i polokapotáže se začaly objevovat až později (například viz Motoforza kapotáž na Hondy ze začátku 60. let). Druhým důvodem byl slavný závod The International Isle of Man Tourist Trophy Race, který se na ostrově Man pořádá každoročně od roku 1907.

V padesátých letech hodně vítězství zůstalo ve Spojeném království. Domácí jezdci vyhrávali, co se dalo, a rychlé motorky, které třeba nebyly úplně nejpohodlnější na dlouhé cesty, ale dostaly své jezdce tam, kde čekali jejich kamarádi, byly pro mladé lidi nejen daleko dostupnější než auta a navíc lesk domácí slávy tak trochu dopadal i na ně.

Zrovna 60. léta byla pro café racery vrcholem jejich slávy – právě odněkud z téhle doby tento termín pochází. Byly to domácí závodní motorky a často byly seskládány z komponent různých značek, nebylo neobvyklé potkat na silnicích tzv. Tritona, kdy do rámu z Nortona instalovali motor z Triumphu Boneville.

Říká se, že café raceři spolu závodili na nově postavených dálnicích, kdy přejížděli od jednoho podniku k druhému, a snažili se přitom překonat hranici 100 mil za hodinu, (cca 160 km/h), ale to bylo před pár lety zpochybněno jako mýtus vzniklý pro TV show kanálu BBC. Jisté ale je, že v roce 1973 jeden americký novinář uštěpačně napsal o tom, jak v Evropě říkají „jezdcům“, kteří mají motorku jen na to, aby ji opřeli venku před hospodou – totiž „závodníci z kaváren“.

Zatímco do té doby tento pojem ještě znamenal skutečně výkonný stroj, právě tehdy mnoho značek (mimo jiné třeba BMW) uvedlo na trh café racer varianty svých strojů, u kterých změnili pouze jejich vzhled, aniž by nějak podpořili jejich výkon, a tím celou kategorii odsunuli čistě do roviny estetiky.

Jedno je jisté – původní café racers byli velkým kulturním fenoménem, a jejich elegantní styl má dodnes mnoho příznivců.